Rakovník (něm. Rakonitz) je město ve Středočeském kraji, ležící 50 km západně od Prahy a 47 km na severovýchod od Plzně. Nachází se v členité krajině na dně kdysi mokřinatého údolí, kterým protéká Rakovnický potok. Žije zde přibližně 16 tisíc[1] obyvatel. Je správním, průmyslovým a kulturním centrem, má postavení obce s rozšířenou působností. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónouHistorické jádro tvoří místní část Rakovník I, zbytek města místní část Rakovník II.

 

Rakovník se původně nazýval Rokytka a to podle říčky, která osadou protékala. Své dnešní jméno dostal údajně podle báje o velikém hladomoru, který zasáhl kraj. Tehdy pomřelo mnoho lidu a neštěstí by zřejmě pokračovalo dál, kdyby jednu moudrou ženu nenapadlo uvařit svým dětem k jídlu raka. V té době se totiž myslelo, že rak, který získá po uvaření rudou barvu, je jedovatý. Děti však nepomřely, Rokytka žila z raků a znova se postavila na nohy. Pravděpodobnější však je, že Rakovník dostal své jméno podle porostu, který kdysi rostl v tamních mokřinách.

Písemně je Rakovník poprvé připomínán v roce 1252 jako sídlo soudu. Základ současné podoby (dlouhé náměstí) město získalo ovšem až někdy kolem roku 1300. Majestátem českého krále Jana Lucemburského byla městu potvrzena práva, která mělo již ve 13. století (právo mílové, tržní právo). Rakovník měl statut komorního města, které však více než na vůli královské komory bylo závislé na momentálním postavení nedalekého královského hradu Křivoklátu. Kolem roku 1352vyhořel kostel sv. Mikuláše na východním konci náměstí. Byl vystavěn téměř celý nově jako děkanský kostel a posléze zasvěcen tentokrát sv. Bartoloměji.

wikipedie.cz

 

Autor: Jan Sokol – self-published work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2576511